Jdi na obsah Jdi na menu
 


Daniel Landa přivezl Vozovou hradbu do Brna

11. 11. 2011

Zpěvák Daniel Landa příliš často nekoncertuje. Ovšem, když už se odhodlá a na turné vyrazí, vždy to stojí za to. Po třech letech připravil sérii koncertů s názvem Vozová hradba a všem fanouškům udělal velkou radost. Strhl se doslova boj o lístky, poslední koncert, jenž se uskuteční v Praze, je beznadějně vyprodaný.

01.jpg

"V době, kdy globalizace pohlcuje a rozpouští evropské národy, hodláme pozvednout prapor. Přestože se nás někteří snaží umlčet, budeme hlasitější a hlasitější."

Turné má celkem čtyři zastávky. Začalo už minulý týden v Ostravě, poté se přesunulo do brněnské Kajot arény, tedy bývalé haly Rondo. Koncerty Daniela Landy zdaleka nejsou jen o muzice, ale také o myšlenkách a hodnotách, které zpěvák lidem sděluje. Jinak tomu nebylo ani v Brně. Vše začalo písní, podle které je turné pojmenované, tedy Vozovou hradbou. Píseň pochází ještě z dob, kdy fungovala kapela Orlík, ve které Daniel Landa působil. Koneckonců, od Orlíku zazněla během večera ještě píseň Čech. Obě skladby dostaly modernější kabát a zněly i po dvaceti letech fantasticky. "Já jsem hledal, co bych si vzal na sebe. Našel jsem takovýhle starý džíny, neměl jsem je strašně dlouho na sobě. Vlastně ani nechápu, kde se vzaly ve skříni. Jsou děravý, roztrhaný, stejně jako já jsem šedivej. Takže jsem takovej ošuntělej, starej, ale ten materiál, ten je pořád stejnej," pronesl Daniel na úvod a ke svým děravým kalhotám se ještě později vrátil, tentokrát již vážněji: "Jsou roztrhané. Nechtěl bych působit jako žebrák. Zaplatili jste vstupné, které nebylo nízké. Já vám za to děkuji. Tyto kalhoty budeme brzy nosit úplně všichni. Já je díky vám budu možná nosit o měsíc později."

02.jpg

"Hrdost, odhodlání, síla"

Písničky, které během koncertu zazněly, ovlivnili samotní fanoušci, kterým byla před turné nabídnuta anketa. A dopadlo to skvěle, výsledek si pochvaloval i sám Daniel Landa. Došlo totiž také na písničky, které se nikdy naživo nehrály. Jedná se například o Holky a mašiny či Zombici. Kapela, vedená kapelníkem Vlastou Bičíkem, byla oproti minulým koncertním šňůrám výrazně obměněná. K vidění byly hned dvoje klávesy, perkuse a velkým oživením byla také dechová sekce, o kterou se postaral mladý Ondřej Klímek. Na svých místech samozřejmě zůstaly jistoty, kterými jsou bubeník Marek Žežulka a kytarista Martin Volák. Nutno podotknout, že kapela hrála opravdu skvěle a pozadu nezůstal ani Daniel Landa, který zpíval jako o život, občasné výpadky či nechtěné změny textu se daly omluvit a vlastně ke koncertům patří. Vtipný byl hlavně okamžik, kdy se zpěvák posilněný Vincentkou trefil do začátku písně Ztracení hoši až napotřetí.

03.jpg

Co by to ale bylo za koncert, kdyby nedošlo na dobře známé hitovky. Bez Touhy a Protestsongu by to prostě nešlo. Během písně Táta, kterou Daniel věnoval dcerám, se promítaly fotografie tatínků s dětmi, při Pozdravu z fronty zase fotografie vojáků. V obou případech zasílali snímky fanoušci, jednalo se tak o další zajímavost, která byla příznivcům nabídnuta. Hned v několika písních se na pódiu objevil i dětský sbor, který dodal pomalým písním, jako je Tajemství nebo Ona, mrazivou atmosféru. A mrazivá atmosféra byla v hale i během proslovů, které si Daniel Landa připravil. "Mám obrovskou obavu o osud naší země. Přísahám, že mám upřímnej obrovskej strach, že tohle je poslední fáze našeho společenství, kterýmu se říká národ. Mám velkej strach z příštího roku, mám velkej strach z toho, co přijde." Téměř deset tisíc návštěvníků koncertu Dana naslouchalo a vřele aplaudovalo. Dostalo se také vysvětlení, proč má turné jako symbol kalich. Jak řekl Daniel, kalich je symbol vzdoru. Atmosféra byla opravdu kouzelná, nepopsatelná. Na poslední proslov navázala nejnovější píseň Bohemia (Vstávej! Rytíři už jsi dlouho spal, teď je čas abys osedlal, schází nám král...), která má velmi silný text. Druhá "novinka", jenž nakonec nemá muziku, byla jen recitována a Daniel ji poslal všem politikům, ti by se měli zamyslet v první řadě. Jednalo se o Modlitbu za krále.

"Kde jsi? Ty, jehož upřímná ústa pravdivě mluví. Anebo mlčí.
Ty, který s námi hodláš zůstat i když nás obklíčí smečka vlčí.
Kde jsi Ty, jehož dlaně tvoří, umějí na zem snášet zámky vzdušné.
Ty, jehož srdce k nám láskou hoří, který nás přenese přes časy krušné.

Ty jsi můj král a já poklekám!

Kde jsi Ty, srdce spravedlivé, jenž právo nestaví nad rozum prostý.
Ty, který moudře srovnáš křivé, a pozveš do domu dobré hosty.
Kde jsi Ty, duchu velkolepý, který nás povznese k velkým činům.
Ty, kdo snad jednou slepí střepy, kdo se pak nepřidá k temným stínům.

Ty jsi můj král a já poklekám!

Ty, jehož slzy z našich utrpení kanou, který chráníš nás srdcem i mečem.
Ty, kdo nás provede slavobránou, obrní naše duše proti zlým řečem.
Kde jsi Ty, kdo zas všem našim mužům, bude stát za to, aby svůj život dali.
Koho chci následovat dokud můžu cestou k naději. Kde jsi můj králi?

Ty jsi můj král a já poklekám!"

Proslovy Daniela Landy byly silné, velmi pravdivé a z jeho projevu bylo vidět, že je mu definitivně jedno, kdo na něj bude zase "štěkat" a kdo ho bude kritizovat. Ostatně také prohlásil, že na pražský koncert chystá velký happening, který ho možná nadobro zničí. Zřejmě se máme nač těšit. Koncert utekl jako voda, v přídavcích zazněla Šance a Motýlek. Poté se Daniel a s ním i celá kapela definitivně rozloučili. Vozová hradba pojede nyní do Pardubic a vše vyvrcholí v již zmiňované Praze. Turné je povedené, dokonce jedno z nejlepších, které Daniel Landa připravil. Koncerty jsou obrovským zážitkem, opravdu se je nad čím zamýšlet.

04.jpg

"Jsi Čech, tak si toho važ!"

 

Přečtěte si doslovný přepis proslovu Daniela Landy, který zazněl 3. listopadu během koncertu v Ostravě

 

Autor: Jakub Malovaný

Foto: www.daniel-landa.cz, www.musicserver.cz