Daniel Doležal: Sahulafest mé očekávání překonal
Daniel Doležal, v hudebních kruzích přezdívaný Dodo, byl dlouholetým kamarádem kytaristy a zpěváka Františka Sahuly. Zažili spolu nejednu veselou příhodu. Když byl Sahula v roce 2008 zavražděn, Daniel přemýšlel, jak na bývalého člena Tří sester nejlépe zavzpomínat. Letos zorganizoval Sahulafest, který se konal v Kamenici u Prahy. Tedy v místě, kde byl Sahula napaden.
"Já se tomu přirovnání dost bráním. V Kamenici žije spousta slušných lidí," upozorňuje Dodo. To, zda se bude konat i další ročník festivalu zatím netuší. Přesto dělá všechno proto, aby se z akce stala tradice.
Jak jsi byl spokojený s prvním ročníkem Sahulafestu? Splnil tvé očekávání?
S prvním ročníkem jsem spokojený byl. Šlo mi hlavně o to, aby se všichni, včetně kluků z kapel, bavili a bez nějakého připomínání si sami vzpomněli na Frantu. To se myslím povedlo. Paradox je, že já osobně jsem z festivalu moc neměl. To pochopí každý, kdo někdy nějakou akci organizoval. Je kolem toho spousta starostí, běhání a v neposlední řadě si musíš vybrat ty správný zadky, do kterých lezeš. Faktem je, že jsme sice nevydělali, ale aspoň jsme neskončili v dluzích, což si myslím, je paráda. I vzhledem k tomu, že celá akce neměla sponzory. Tady bych chtěl poděkovat kapelám a technickému zázemí, protože kluci nehráli za plné ceny, čímž mi hodně pomohli. Takže, jak už jsem řekl, spokojený jsem a festival mé očekávání spíše překonal.
Podtrhl celou atmosféru i fakt, že se festival konal v Kamenici, tedy místě, kde byl František Sahula brutálně zavražděn?
Víš, já se dost bráním tomu přirovnání Kamenice = vražda Sahuly. Žije tady spousta slušných lidí, kteří si nezaslouží zaškatulkování do "vraždící vesnice". Franta sem za mnou jezdil, protože tu měl klid a je tu opravdu krásně. Čili, Sahulafest je v Kamenici, protože se tady Františkovi líbilo.
Na akci vystoupily skupiny jako Morčata na útěku, Bobr chutná 2x, M.Z.H. a samozřejmě Synové výčepu. Který ze souborů sklidil největší úspěch?
Podle ohlasů můžu říct, že se líbili úplně všichni. Samozřejmě, největším tahounem byl Fanánek se Syny výčepu a Morčata na útěku. U mě osobně to vyhráli všichni a to nejen proto, že většina kluků z těch kapel jsou moji kamarádi. Hlavně proto, že se zúčastnili akce, kterou si vymyslel šílenec. Tady musím zmínit dva lidi, bez kterých bych to nezrealizoval. Hodně mi pomohl Pavel Mafuna Martinek a jeden kamarád, který nechce být jmenovaný. Takže, Pavle a Jardo, díky! (úsměv)
Jak se ti líbí Františkův nástupce u Synů výčepu, kterým je Fanánek? Jsi rád, že skupina pokračuje a dál tvoří?
Já si vlastně u Synů ani nikoho jiného, než Fanánka, nedokážu představit. Jo jasně, není takový křikloun jako Franta, takže v jeho provedení to vyzní trochu jinak, ale myslím si, že to je právě dobře. On není žádná kopie. To, že to Fanánek vzal, je pocta Frantovi a navíc je to pro něj asi i dost těžký, protože se vždy najde někdo, kdo ho bude porovnávat právě se Sahulou. Takže před Fanánkem smekám. Kluky ze Synů mám rád a je dobře, že to nevzdali a pokračují. Fandím jim!
Plánuješ už další ročník?
Další ročník samozřejmě plánuji, ale zda se to podaří zatím netuším.
Jak to?
Byly volby, čímž se změnilo zastupitelstvo. Zvýší se náklady, takže tentokrát už musím zajistit sponzory, respektive partnery. A vyřešit pár dalších drobností.
Kdy se vlastně zrodila ta myšlenka udělat takovou akci?
No, je to divný a nečekaný, ale jednoho krásného dne v hospodě. (úsměv) V hlavě jsem to měl už delší dobu a kluci mě v pravou chvíli správně popíchli.
Chystáš do budoucna i jiné aktivity?
Nějaké jiné akce bych udělat chtěl. Teď jsem zrovna v jednání s Morčaty. Záleží na tom, jak se k tomu všemu postaví obecní zastupitelstvo. Bez sálu by to šlo asi dost těžko, na "Sahulově louce" by byl super open-air, ale bohužel na to nemám prostředky.
Ty jsi byl velkým kamarádem a vlastně i posledním spolubydlícím Františka Sahuly. Jak vzpomínáš na vaše společné "žití" a tu osudnou květnovou noc?
Franta byl u mě už před uvězněním. Byl jsem i u soudu a když byl v base, tak jsme si psali. Takže logicky po propuštění vyrazil zase ke mně. Jel jsem zrovna z nemocnice, když zazvonil telefon a z něj se ozvalo: "Vole, jsem venku!". Mě bylo dost mizerně, protože jsem byl dva týdny po ztrátě oka a části ksichtu. Zařídil jsem mu alespoň odreagování v hospodě U Partyzána s tím, že až ze sebe spláchne tu basu a vyleje mozek, tak dorazí ke mě.
Co proběhlo po jeho příchodu?
Dorazil v sedm ráno, cestou spadl do žumpy, smrděl jak tchoř, ale měl z toho hroznou srandu. Chatu nazval zemljankou a zahlásil: "Tohle je ten správnej punk, v hovnech jsem už byl, takže se to může jen zlepšovat. Nazdar Kyklope, máš pivo?". Co dodat? S ním to vždycky jednoduché nebylo, byl to nezkrotitelný živel. Ale také kamarád s dobrým srdcem. Měl jsem ho moc rád. Na tu noc raději nevzpomínám, nic dobrého z ní nevzešlo a navíc už se o tom namluvilo dost.
Pár dní před smrtí psal na fórum svých stránek, že se mu zdál sen, ve kterém zemřel.
To je pravda. Ten sen se mu opravdu zdál. S odstupem času si uvědomuji, jak přesně si to předpověděl. Fuj, až mě z toho mrazí. Nejhorší je, že mi mimo jiné říkal, že v tom snu při umírání koukal do koruny jabloně. A pod jabloní ho našli.
Závěr jeho života byl zřejmě hodně divoký. Prý ale tvořil a něco chystal, je to tak?
Pokud myslíš ty poslední dva týdny po propuštění, tak nebyly divoké. Franta se hodně zklidnil, až mě napadlo, že mu asi došlo, kam a na jak dlouho by to mohl dopracovat se svým předchozím přístupem k životu. Překvapilo mě, že začal velmi racionálně uvažovat o tom co dál, jak a s kým. Takového jsem ho neznal. Jen mě mrzí, že už se mu to nepodařilo zrealizovat. Tady musím říct, že celou dobu, co jsme byli na chatě, se o mě staral, protože jsem skoro neviděl a pořád někam padal. Dělal mi chůvu. Mimo to jsme dělali na muzice a textech, které rozpracoval už ve výkonu a nacvičovali na vystoupení. Jen se španělkou a bongama.
Věříš, že by se zase úspěšně vrátil na pódia?
Nebýt té nešťastné události, tak by na pódiu zase stál. Ale chtěl to jinak. Jeho představa byla, že spolu budeme jezdit po republice a vystupovat s tou španělkou a bongama. S tím, že se Syny samozřejmě také občas vystoupí. Měl problém jen s tím, jak vyřešit to, že bude žít v Praze a kluci jsou v Litoměřicích. Do socky by nevlezl a auto neměl, tudíž netušil, jak dojíždět.
Mimochodem, kde jste se spolu seznámili?
Ježiš, to už je tak strašně dávno, že lokaci si nevybavuji. Nejspíš někde na koncertech nebo po nich, ale to nemám šanci si vzpomenout, páč jsme strašně lili. No jo, byli jsme mladý.
Znal jsi jeho muziku už v začátcích, ještě když působil u Tří sester?
Ty začátky bych spíš datoval do Spálené tlumivky, ale to jsem ho ještě neznal. Dá se říct, že po revoluci jsme o sobě už věděli. Tedy, já o něm ano. Potom jsme okolo sebe proplouvali při různých vystoupeních, ale kamarády jsme ve skutečnosti začali být až někdy od roku 2001. To jsme spolu měli náš první průser.
Můžeš jej prozradit?
Sťali jsme se u Suchý dásně a vyrazili na kolečko po nočních barech. Bohužel, trasa vedla přes Palackého náměstí a když jsme míjeli sochu velikána, dostal Franta báječný nápad. Říká: "Posereme mu hlavu". Sundali nás policajti a naštěstí věc řešili jen domluvou a žádostí o autogram. Ty zážitky s ním by vydaly na celou knihu, kdo ho znal, ten to chápe. Jeho muziku jsem samozřejmě znal a ať už se to týká Synů či Sester, mám jí rád stále.
Co se ti vlastně vybaví, jako úplně první, když slyšíš jeho jméno?
Dřív bych řekl, že se mi vybaví ty obrovský pařby, ale dnes se mi při té otázce vybavil jeho vzhled, odér a úsměv při raním návratu z basy. A smrděl fakt strašně. (smích)
Poslední fotografie Františka Sahuly, která je focená 11 hodin před smrtí v hospodě U Partyzána.
Sahulafest
Sahulafest je rockový festival proti násilí a uctívá památku legendárního kytaristy a zpěváka Františka Sahuly (Tři sestry, Synové výčepu), který byl brutálně zavražděn v květnu roku 2008. První ročník se konal letos v dubnu v Kamenici u Prahy. Na akci vystoupily například skupiny Morčata na útěku, Bobr chutná 2x nebo Fanánek a Synové výčepu. Nyní se připravuje druhý ročník a vy můžete veškeré aktuality sledovat na oficiálních stránkách festivalu: www.dodorock.cz.
Autor: Jakub Malovaný
Foto: Archív Daniela Doležala
