Archivní stránky kulturního žurnalisty Jakuba Malovaného

Tomáš Doležal, kterému fanoušci neřeknou jinak než Ing. Magor, je zakládající člen a baskytarista Tří sester. Stará se o chod kapely a drží ji pohromadě už 25 let. Vedle toho je také vášnivý sportovec a zažívá úspěšné období s jachtařským Tři Sestry Sailing Teamem.

I přes svou zaneprázdněnost si na náš rozhovor čas našel. Za pár dní začne velké halové turné, které pojedou Tři sestry se slovenskou kapelou Horkýže slíže. A Ing. Magor slibuje pořádný nářez. Celý jubilejní rok zakončí Sestry v prosinci, koncertem v Tesla aréně, kde zahrají spolu s orchestrem a sborem Hudebního Divadla v Karlíně a dalšími hosty.

Co se ti vybaví, jako úplně první, když se řekne Tři sestry?
My a Čechov. Ale my víc.

Letos slavíte 25 let. Napadlo tě, v úplných začátcích, kam až to dotáhnete?
Ani smykem.

Jak s odstupem času vzpomínáš na první koncerty?
Nejlepší byly máničkovské fesťáky ještě za bolšána. Den předem jsme se dozvěděli, kde se hraje, s kytarami jeli vlakem a pár kiláků šli po poli. Pokud polyši akci nerozehnali v zárodku, bylo to super, ančto po těch XXX mudrovacích klonech Plastiků jsme vběhli na pódium my, dali 30 minut nářezu, houňáci zvedli čela z rozlitýho piva na umakratu a strašně řádili. Ožrali jsme se hnusným teplým pivem a zelenou a týden nám bylo blbě. Zlatý časy. Heil bolšán!

Byl jsi typický punkáč a rebel? Nebo už tehdy jsi to celé držel pohromadě?
Byl jsem básník a nosil bílou košili a sako s plackou Lenina. Punkáč jsem nemohl být, jelikož jsem neměl doplňky - křiváka a tak. Dal jsem kapelu dohromady a s Hadrem ji držel pohromadě.

Původně jsi chtěl být zpěvákem, je to tak? Kde to ztroskotalo?
Jako vrchol mé sólové kariéry mě uspokojil fakt, že jsem kolem roku 1982 v ČSSR v zásadě vynalezl folk-punk a šokoval jím ožraly na večírcích nebo kované bluesmany v Houtyši. Krom toho neumím zpívat, mám řadu logopedických vad a nejsem tak voraženej.

Byla mezi tebou a Fanánkem někdy nějaká rivalita?
Neumím zpívat, ani hrát na bubny. Každý známe svoji pozici. Vyjma nemnoha soupeření o tety (bobry) žádná rivalita vzniknout nemohla. Děvčat bylo v okolí naší party vždycky málo, navíc ani jeden z nás není ani malý balič, a tak jsme občas používali řezivo poblíž.

Dnes tě fanoušci vnímají, jako přísného ale spravedlivého vedoucího souboru. Uděluješ v kapele ještě pokuty?
Ano. Ale uděluji si je preventivně taky sám, což by se mohlo zdát pro zbytek kapely výchovné. Leč někteří z nás jsou už značně otrlí, takže pokud pokutu s tichým souhlasem ostatních udělím, ten dotyčný si sám zvolí její výši. Když se ta výše ostatním nezdá, univerzálním etalonem je úhrada večeře pro kamarády. No a ti se mohou třeba i rozpít, jídla bez pití přece není.

Koluje například historka, že jsi trestal Fanánka za krátké vlasy v období, kdy Sestry hrály v Bzenci.
Ano, to jsem netrestal já, ale komplet zbytek kapely. Krom něho.

Nebo jsem zaslechl, že hlídáš ostatní členy, jestli chodí k volbám.
No jistě. Předám jim vyplněný hlasovací lístek a pak s nimi jdu za zástěnu. Do urny už obálku házím radši za ně. Člověk nikdy neví.

Co je pro Tři sestry největším úspěchem?
Víc než 200 složených písní.

V letošním roce jste udělali fanouškům radost. Nejprve vyšla další řadovka Lázničky, poté kniha 25 let ve 25 obrazech a DVD z výročního koncertu na Džbáně. Teď zase vánoční edice Superlázničky. Z čeho máte největší radost?
Superlázičky jsou super. Ale já mám vždycky největší radost z těšení na to, co je před námi. A to je letošní výroční a vánoční koncert v Tesla aréně 22.12. 2010. To bude opravdu mazec a doufám, že i dosavadní vrchol.

Pravdou je, že na DVD ze Džbánu se sneslo spoustu kritiky.
To není otázka.

Jak zvládáš velký počet koncertů? Například v minulém roce jste zvládli 75 kšeftů, což je velmi slušná porce.
Nejsou to kšefty, ale koncerty. Neflákáme se na nich, a proto třeba neděláme dvojáky. Nestěžuju si, vstávat v pět na šichtu do Kolbenky a nechat se jebat od mistra je krapet horší.

V čem je tedy hlavní rozdíl mezi Sestrami a takovými Kabáty, jejichž letošní koncerty bych spočítal na prstech jedné ruky?
My hrajeme víc.

Je v něčem výhodné, že si koncerty pořádáte sami, díky agentuře Krakonošovo?
Nikdo nám do toho nekecá. Na většině věcí se dohodneme předem. A stěžovat si pak můžeme sami na sebe. Respektive, ostatní mně práskat na mě.

Napadlo tě někdy, že se na to všechno vykašleš a půjdeš úplně jiným směrem? Přece jen, daří se ti i v podnikatelské činnosti.
Ano, chtěl bych sbírat modely aut 1:1. Sporťáky. Ale na to jsem moc chudý, takže mi nezbývá, než škodit v hudbě.

Jak jsi spokojený s chodem pražských hostinců Na Staré Kovárně, Cihelně a Sokolovně?
Jsem spokojený.

Na Staré Kovárně se začalo podávat nefiltrované pivo, což je novinka plzeňského Prazdroje. Už jsi ho ochutnal?
Lahůdka. Ještě lepší je nefiltrovaný Gambrinus ležák. Koneckonců jsme byli u jeho vaření pro PilsnerFest.

O tobě je také známo, že jsi vášnivý sportovec. Proto se musím zeptat na jachting, kde jezdíš s Tři Sestry Sailing Teamem. Jak jsi se k tomu dostal?
Jak jinak než přes Sahulu, v roce 2004. On dělal webové stránky pro jednu regatu, na kterou nás nakonec pozvali. A pak už to bylo ráz na ráz. Už jenom sehnat partu jachtařů, koupit plachetnici a dostat se na světovou špičku.

Je na to potřeba nějaká speciální příprava?
Mít čas, peníze a vydržet ty nekonečný vopruzy.

Teď se vám daří. Vítězství ve své kategorii na Mistrovství Itálie mluví za vše.
A vyhráli jsme na Maltě, na slavném Rolex Middle Sea Race, svoji třídu.

Co další sporty? Sleduješ například hokej či fotbal?
Mám permanentky na hokej i fotbal, a to na Spartu.

Taková projížďka Marokem na motorce, kterou letos absolvoval Fanánek, by tě nelákala?
K motorkám cítím přirozený respekt a když jsem letos na jaře viděl, jak někteří motorkáři zešíleli, skoro jsem přestal jezdit. Auto je auto a motorka je motorka. Pokud to stihnu, chodím do posilovny a hraji hokej za HC Stará kovárna. A lyžování se nepočítá, to není o sportu, ale spíš o ochutnávání. (úsměv)

Pomáhá ti právě sport zvládat rychlé tempo koncertů?
Taky. Ale hlavně bych byl dávno jako koule, jsem strašnej žrout.

Už za pár dní začne halové turné, které pojedete se skupinou Horkýže slíže. Bratia a Sestry tour 2010 naváže na předchozí šňůry s Divokým Billem a Visacím zámkem. Na co se můžou fanoušci těšit tentokrát?
Na pořádnej nářez, tři společné písně a hlavně, doufám, na řadu nezapomenutelných večírků.

Na závěr jedna z povinných otázek. Jak dlouho budou ještě Sestry zanechávat stopy?
Tuhle otázku jsem sobě a Fanánkovi vznesl před pár lety. Odpověď: Na to se nedá myslet, chystat se na konec. Když jsem loni viděl v akci Visáče a letos třeba UK Subs nebo Sham 69, je jisté, že na opuštění pódií ještě čas není a dlouho nebude. Doufám.

Tři sestry letos slaví 25 let existence. Na výročním koncertě na Džbáně se sešli tři zakládající členové souboru. Zleva: Ing. Magor, Sup I. a Fanánek.

Autor: Jakub Malovaný

Foto: www.trisestry.cz